Úvod

O Narcisu

Novinky

Obrázky

Koncerty

Ukázka

Texty

Kontakt

Odkazy

                 

 

 
 
  Anděl na nose  
  Brouk  
  Cesta je láska  
  Blízko  
  Čínská zeď  
  Dlouho budeš spát  
  Dobrej vkus  
  Exkluzivní klub  
  Fimfárum  
  Hello Gringo  
  Kde hvězdy nesvítí  
  Kořalka  
  Koule  
  Krabičky  
  Letadlo  
  Malej svět  
  Miss dobré naděje  
  Moje ulice  
  Moře snů  
  Most na druhej břeh  
  Muka lásky  
  Na kopci jako těžkej blázen  
  Na sluneční straně  
  Na tobě ne  
  Naši strážní andělé  
  Nesnesitelná lehkost  
  Oprátky  
  Oříšky a kaštany  
  Palouk  
  Pak v noci  
  Pohádkovej den  
  Potopený lodě  
  Samba  
  Schůzka  
  Svátek znovuzrozenejch  
  Tanec světa  
  V jabloni  
  Večírek  
  Všechny milý holky  
  Zpívám celej den  
     
     
 

ANDĚL NA NOSE

potkal jsem ji ve svý zahradě

řekla že zabloudila

řekla a přitom se zarděla

 

potkal jsem ji ve svý zahradě

byla milá

měla na nose anděla

 

ptala se mě na cestu ven

a kdopak by to tušil

aby nic neslyšela

zacpala si obě uši

 

potkal jsem ji ve svý zahradě

řekla že zabloudila

měla na nose anděla

 

řekl jsem jí kudy má jít

ani se nepohnula

jako by na něco čekala

 

doved jsem ji na kraj propasti

a pak do mořskejch vln

aby už toho nechala

 

pak jsem jí dal hlavu pod gilotínu

a uvnitř těžkou bitvu sváděl

jenže hned

asi za vteřinu

sedl mi na nos její anděl

 

prsty si z uší vyndala

zasmála se pobaveně

seš milej

seš strašně milej

šeptala

 

 
 

BROUK

brouk leze sám

leze leze a neví kam

brouk leze sám

v hlavě ho mám

 

brouk pořád hledá

leze leze a pokoj si nedá

brouk pořád hledá

žízeň jako trám

 

žízeň na věčný časy

taková co se jen těžko hasí

žízeň na věčný časy

bloudění sem a tam

 

ve stínu lípy

amor si už chystá šípy

ve stínu lípy

amor už hledá cíl

 

za spoustu muk

může jeho přesnej luk

za spoustu muk

může sex appeal

 

brouk leze sám

leze leze a neví kam

brouk leze sám

v hlavě ho mám

 

 
  BLÍZKO

jsme blízko

blízko ke hvězdám

dva lidi tady a tam

cítím tu krásu

tak čeho bych se bál

snad jenom vzpomínám

 

bojím se času

a taky trochu snů

co v hlavě tancujou

zdá se mi

že celou noc

jim hrajou jen tu jedinou

oheň a voda

 

nad zemí letíme

dva lidi tady a teď

rovnou dál

a pak

uvidíme

jsme blízko

 

blízko ke hvězdám

dva lidi tady a tam

cítím tu krásu

tak čeho bych se bál

jenom vzpomínám

 

 
 

CESTA JE LÁSKA

cesta je láska a láska je světlo

světlo co nám shůry svítí

cesta je pokoj

ne však naše sny

ty se houpou v děravý síti

 

cesta je láska a láska je světlo

světlo co nás shůry chrání

cesta je pokoj

ne však naše sny

ty nás do srdce píchaj bez ustání

 

cesta je láska a láska je světlo

světlo co nás vede pouští

cesta je pokoj

ne však naše sny

ty jsou jako ten klín jako to houští

 

 
 

ČÍNSKÁ ZEĎ

 

 jeden si maluje

do vzduchu paláce

jinej ti opakuje nekrást a nebát se

každej by rád

pokud možno teď

bez lana přes čínskou zeď

 

jeden chce bejt

s každým kamarád

jinej čeká na spásu když strká bombu pod kabát

každej by rád

pokud možno teď

bez lana přes čínskou zeď

 

láska je slepá

slepá bez lásky

na konci sklepa se houpou svatý obrázky

 

bojím se zlosti

a nevěřím na nudu

splním si velkej sen když s tebou ještě pobudu

 

vzduch bude vonět

jak od žvejkacích cigaret

polezem přes čínskou zeď

 

 
  DLOUHO BUDEŠ SPÁT

černej pavouk u tvejch vrat

černý sítě bude tkát

dlouho budeš spát

budeš spát

 

černá kočka černej had

černá duše pevnej hrad

dlouho budeš spát

budeš spát

 

noc je zlá a nahatá

a tvoje náruč zebe

jste jako siamský dvojčata

co nemůžou od sebe

 

černá vrána černej kat

neví co je milovat

dlouho budeš spát

budeš spát

 

 
 

DOBREJ VKUS

dobrej vkus je luxus nižší třídy

nebo pošahanejch poetů

jak nakoukneš do žita

věc začne bejt složitá

a strop ti bude bránit v rozletu

 

dobrej vkus je luxus nižší třídy

ale drží si ho jen tak naoko

když zabrousí do žita

prosadí se kvalita

podnikatelský baroko

 

dobrej vkus je luxus nižší třídy

a já se léta topím v luxusu

i když spoustu dní mám odžito

ne a ne zakopnout o žito

a funguju už jenom v poklusu

 

dobrej vkus je těžká noční můra

kdo ho má tak tomu nedá spát

rozjedeš se

zavelí

hochu dej si neděli

a přestaň už tu strašnou píseň hrát

 

 
 

EXKLUZIVNÍ KLUB

divoká pustina kouká z očí tvejch

jakoby závan smrti na mě dejch

jestli nevíš co chtít a jestli nemáš kam jít

dostaneš pozvánku do klubu duší ztracenejch

 

můžeš si zajít za vědmou třeba ví

proč tě to tady najednou nebaví

jestli nevíš co chtít a jestli nemáš kam jít

akorát my jsme tady na tebe zvědaví

 

v našem exkluzivním klubu

každej musí držet krok

a nepátrej po rubu

bejt u nás je lepší než vypadat jako cvok

 

tak už se rozhoupej a žádný odklady

dostaneš číslo dres nebo tajný doklady

jestli nevíš co chtít a jestli nemáš kam jít

vyhol si hlavu a stoupni si do řady

 

jestli nevíš co chtít a jestli nemáš kam jít

najež si číro a stoupni si do řady

obleč si kvádro a zalez pěkně do řady

pěkně do řady

do řady

 

 
 

FIMFÁRUM

v sobě sám na čele slunce v duši mráz

v dlani poušť v moři utopenej vnitřní hlas

žije dál jako v snách když nám z tribun mává

stejnejm vlkům jako je sám napospas

 

v sobě sám na čele slunce v duši smích

pobíhá po zasněženejch pohořích

žije dál jako v snách když nám z vejšky mává

stejnejm bláznům jako je sám na očích

 

v sobě sám jednou ve hvězdách jednou na áru

v duši tón v ruce otlučenou kytáru

žije dál jako v snách když nám rukou mává

sedmilhář exotický fimfárum

žije dál jako vsnách když nám rukou mává

sedmilhář exotický fimfárum

 

 
 

HELLO GRINGO

hello gringo zdraví tě česko

otazník schovej vyndej přeškrtnutý esko

chceš vědět víc podívej se do hvězd

hvězdy ty nelžou nemůžou tě podvést

chceš vědět víc podívej se do hvězd

copak tam vidíš

zaplať a odjezd

 

hello gringo vítáme tě v čechách

zážitky má každej každej kdo se nechá

všechna tvá přání padnou do půdy orné

my jenom nemáme rádi tůristy vzdorné

všechna tvá přání padnou do půdy orné

obsluha mírná ceny vzorné

 

hello gringo neměj nálady skleslý

zahraj si bingo na kadeřnický sesli

holíme rádi skota němce i rusa

každej ať mluví jak narostla mu pusa

vidíme rádi skota němce i rusa

a hlavně hochy z USA

v kolébce Jana Husa

hello gringo

Wellcome!

 

 
 

KDE HVĚZDY NESVÍTÍ

čekal jsem na lásku

prchavej sen

a největší tma byla

jako vždycky pod svícnem

kus chleba a každodenní kabaret

i to je důvod k přežití

všechno úplně všechno se dá vydržet

tam

kde hvězdy nesvítí

 

hledal jsem to místo

pevnej bod

kam bych se mohl vrátit

z divokejch vod

kus chleba a každodenní kabaret

i to je důvod k přežití

všechno úplně všechno se dá vydržet

tam

kde hvězdy nesvítí

 

ale běda když se někdy vynoří

bláznivá naděje za zády

starý rány se jak oči rozhoří

je pozdě na rady

 

hledal jsem lidský teplo

divnou věc

kdy někdo víc než přítel

je spojenec

kus chleba a každodenní kabaret

i to je důvod k přežití

všechno úplně všechno se dá vydržet

tam

kde hvězdy nesvítí

 

 
 

KOŘALKA

v láhvi došla kořalka

stejně tak jako naše morálka

a tak nám nic nebrání

rozvíjet dál svý nadání

rozvíjíme pozvolna

za chvíli možná budeš povolná

otevřená náruč

polní květ

motýl se chce opíjet

flaška jako temná skrejš

možná že dostanem se někam vejš

smutný voči

smutný hledání

paklíče od svý nirvány

v lahvi došla kořalka

stejně tak jako naše morálka

a tak nám nic nebrání

rozvíjet dál svý nadání

 

 
 

KOULE

rád se topím ve sladkejch vizích

jsem šťastnej jsou – li

a proto nemám televizi

ale křišťálovou kouli

v kouli vidím kulatej svět

kulatý tváře

kulatý třešničky a kulatou dírku

na kytáře

 

rád se topím ve sladkejch vizích

jsem šťastnej jsou – li

a proto v kouli křišťálový

každej den míchám bouli

šampaňský a taky rum

a potom kompot jahodovej

zkrátka všechno co dal dům

do toho dej a bude nám hej

 

rád se topím ve sladkejch vizích

ale kladiva bušej v kouli

dřív než najdou zlato ryzí

budu rád

přestanou - li

 

 
 

KRABIČKY

kupujeme krabičky

veliký i maličký

jedny hrnce myjou a druhý za nás žijou

a zdá se že už navždycky

 

vozej zadky do práce

ať mají co utrácet

vozej zadky tryskem a tak to taky risknem

ale nesmíme se otáčet

 

v našem zpětným zrcátku

život běží pozpátku

když nás trochu zklamal přepneme si kanál

a dáme jinou pohádku

 

kupujeme krabičky

veliký i maličký

jedny hrnce myjou a druhý za nás žijou

a zdá se že už navždycky

 

 
 

LETADLO

když se koukáš kulatým oknem letadla dolů

vidíš mě někde na okraji barevnejch skvrn

když se koukáš kulatým oknem letadla dolů

maluju ti zespoda na křídla oči srn

 

bude to báječný letadlo

nejlepší na světě

báječný letadlo

co stihne včas uletět

 

když se koukáš kulatým oknem letadla dolů

já sedím někde na mezi a nebo sjíždím rock´n´roll

když se koukáš kulatým oknem letadla dolů

stejně mě nevidíš tak jakej světabol

 

budeme všechno milovat

všechno na týhle planetě

ty tam a já tady na zemi

a tak nemůžem naletět

 

když se koukáš kulatým oknem letadla dolů

za velikou louží tě čeká další stáž

když se koukáš kulatým oknem letadla dolů

ani holka nevíš

nevíš co vlastně máš

 

máš báječný letadlo

nejlepší na světě

báječný letadlo

co stihlo včas uletět

 

 
 

MALEJ SVĚT

žádnej malej svět nemůže bejt pro nás dost malej

pokoj dva krát pět rozličný tajemství halej

když jsme v něm

já a ty

problémům dohlídneme sotva na paty

a tak chvíli po nás koukaj

a pak se potichu vzdálej

 

žádnej malej svět nemůže bejt pro nás dost malej

budu ti nějakou pohádku vyprávět a ty si zatím nalej

když jsme spolu

já a ty

hrobníci zlámaný maj všechny lopaty

a tak dobře vědí

že si brzo fidlátka sbalej

 

žádnej malej svět nemůže bejt pro nás dost malej

pokoj dva krát pět se změní v prosvětlenou álej

když jsme v ní

ty a já

slunce nás do zlatova zahřívá

a pak jen škodolibě kouká

kdy už se naše těla spálej

 

 
 

MISS DOBRÉ NADĚJE

miss dobré naděje

pyšně kouká na moře

vyhlíží zoufalce

s černou vlajkou nahoře

 

sto lodí v řadě je

pak přijde vlnobití

než se kdo naděje uvízne v její síti

 

miss dobré naděje pro sebe

i do světa

nezkrotný mládě je

rozmazlená subreta

 

než se kdo naděje

je konec s jeho lodí

miss dobré naděje

ke dnu ho doprovodí

 

miss dobré naděje

kdo by to do tý holky řek

v jedný ruce kurděje

a v druhý zázračnej lék

 

každej se naděje

čeho se nadít má

miss dobré naděje

s úsměvem mu zamává

 

 
 

MOJE ULICE

 

moje ulice má na jednom konci naději

a na druhým kostel

záleží na tom

co je právě blíž

 

moje ulice má na jednom konci naději

a na druhým kostel

jde jenom o to

jak hlavu otočíš

 

až se tu jednou potkáme

na křídlech vážky co duhově září

všude kolem bude znít

hudba blízkejch tváří

 

moje ulice má na jednom konci naději

a na druhým kostel

záleží na tom

co je právě blíž

 

moje ulice má na jednom konci naději

a na druhým kostel

jde jenom o to

jak to uvidíš

 

až se tu jednou potkáme

bude se žít tak lehce

vidím tě z dálky přijíždět

na dřevěný koloběžce

 

 
 

MOŘE SNŮ

tam v moři snů

odemkneš pokoj a já v něm nikdy nezhasnu

tam v moři snů

klesneš až na dno a pak tvý oči zahlídnu

budou mi svítit jako požár velkoměst

chycen tvou sítí ochutnám

ten ohnivej křest

 

tam v moři snů

je malej gauč

na kterým holka bláznivá

dneska neusnu

na spaní prášek

do koše vyhodím

budu se vznášet jako trosečník

bez vesel bez lodi

 

tam v moři snů

je malej gauč

na kterým holka bláznivá

bez tebe neusnu

 

 
 

MOST NA DRUHEJ BŘEH

je svět

mimo ten co znáš

svět za nádražím

je svět

o kterým moc nevíš

a v něm

jednou budeš žít

 

spát ve starým hradle bez oken

topit dřevem starejch plotů

k naději vždycky zády

k obživě žebrotu

 

bez vyhlídky na smetišti

nevidíš žádný příští

bez lásky bez domova

osudu se nejde schovat

 

je svět

mimo ten co znáš

zpěv ptačích srdcí v kanálech

je svět

za slepou kolejí

most

na druhej břeh

 

 
 

MUKA LÁSKY

na obloze prázdnej měsíc vyplul zpod mraků

ze samýho dna tahá její bílou tvář

nevěřím na žádnou další zemi zázraků

když si v noci lehám na polštář

 

nic víc

muka lásky jsou holt někomu souzený

a rozum nezbaví tě toho blouznění

jako můra u svý lampy hledá hrob

dej si do hlavy pár skob

a kolem krku její cop

a jenom na sebe sám se zlob

jenom na sebe sám se zlob

 

na obloze měsíc bílý víno chlazený

rozpouští se smíchem každej vlídnej stín

za tu věčnou žízeň a za to že nejsi na zemi

jako dárek přijde neštěstí

 

nic víc

muka lásky jsou holt někomu souzený

a rozum nezbaví tě toho blouznění

jako můra u svý lampy hledá hrob

dej si do hlavy pár skob

a kolem krku její cop

a jenom na sebe sám se zlob

jenom na sebe sám se zlob

 

 

 

NA KOPCI JAKO TĚŽKEJ BLÁZEN

slunce pomalu vstává

sedím

kolem schne tráva

koukám do údolí na střechu tvýho domu

soumrak má plno tváří

jedna je ta tvoje na polštáři

co šeptá milý slova kdoví komu

 

na kopci jako těžkej blázen

zpívat do nebe

hledat cestu zpátky na zem

a přitom bejt z tebe bez sebe

 

na kopci jako těžkej blázen

tejdny prosedět

hledat cestu zpátky na zem

a přitom vůbec nic nevědět

přitom vůbec nic nevědět

 

slunce pomalu stoupá

chvíle nevinně hloupá

kouká do údolí na opevněný hrady

mlha pomalu řídne

mouchy bzučej vlídně

mysli na svobodu

buď rád že seš tady

 

na kopci jako těžkej blázen

zpívat do nebe

hledat cestu zpátky na zem

a přitom bejt z tebe bez sebe

na kopci jako těžkej blázen

tejdny prosedět

hledat cestu zpátky na zem

a přitom vůbec nic nevědět

přitom vůbec nic nevědět 

 

 
 

NA SLUNEČNÍ STRANĚ

na sluneční straně tvýho domu

sedí malá bílá vrána

na sluneční straně tvýho domu

zní píseň nikdy nenapsaná

 

nečeká na tebe ani na mě

žije svým vlastním životem

krmí se zbytkama horkýho léta

a plete se nám pod nohama

když jdem spolu ven

když se ke mně otočíš

píseň mi uši zacpává

a tak nic z toho cos mi chtěla říct

kloudnej smysl nedává

bude to nejspíš asi tím

že holka po tobě tolik planu

a když se koukám na váš dům

vidím z něj pořád jen jednu stranu

 

na sluneční straně tvýho domu

sedí malá bílá vrána

na sluneční straně tvýho domu

zní píseň nikdy nenapsaná

 

nečeká na tebe ani na mě

žije svým vlastním životem

krmí se zbytkama horkýho léta

a plete se nám pod nohama

když jdem spolu ven

 

 
 

NA TOBĚ NE

na tobě ne na tobě ne

to spíš na starejch novinách

který vítr odvane

čaroděj na nebi zapálil pár hvězd

rozumu a slunci na protest

záleží už jenom na chvíli pod starým kaštanem

 

na tobě ne na tobě ne

rozhoupal jsem kolíbku

záleží na slabosti duše

a na síle polibku

opětuju úsměv měsíce

kouká na nás jako na dvě jepice

Břetislav čeká na Jitku a na plno zážitků

 

soumrak zpívá zpod červánků

v knížce o hořícím Římě padá popel na poslední stránku

 

na tobě ne

to spíš na cestě co hučí zpovzdálí

na kupce listí a na housce kterou ptáci nechali

zdá se mi že jsem se zase splet

přes tvý oči vidím novej svět

je fajn koukat se kam se to s náma kutálí

 

soumrak zpívá zpod červánků

v knížce o hořícím Římě padá popel na poslední stránku

 

 
 

NAŠI STRÁŽNÍ ANDĚLÉ

naši strážní andělé nesedí u stolu

máme jenom jednoho a toho máme spolu

máme jenom jednoho a oba nás má rád

máme jenom jednoho ale teď šel právě spát

 

ten náš anděl strážnej bejval samej smích

než nám usnul spánkem spravedlivých

od tý doby svět se změnil k nevíře

vzduchem lítaj silný slova a pak talíře

 

oknem domů fouká střepy na stole

toho kluka nevzbudí ani střelba z pistole

v duši žhavej drát a oči plný strachu

když už musíš spát pošli aspoň bráchu

pošli aspoň bráchu

 

 
 

NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ

trávíš svý roky v korunách stromů

nebe jen kousek a na dlani zem

ať jdeš kam jdeš vždycky dojdeš domů

jak malý dítě čekáš na každej den

 

světlo tě hladí a na cestu svítí

pohledy jiskří úsměvy hřejou

nesnesitelná je lehkost bytí

dokud ti hlavu neumejou

 

trávíš svý roky u psacího stolu

papírů haldy a rozházený desky

žiješ jak umíš máš od života školu

žiješ jak umíš hezky česky

 

Božkovskej sirup máš proti hromům

a proti nudě sladký svody

žiješ jak umíš nepospícháš domů

nemáš rád bouře ve sklenici vody

trávíš svý roky sklízením plodů

plodů ze svejch visutejch zahrad

jakost je různá nula až sto bodů

do kriminálu a nebo na hrad

 

Božkovskej sirup za sto korun stromů

v žaludku hřeje a ve voku svítí

trávíš svý roky hledáním cesty domů

nesnesitelná je lehkost bytí

 

 
 

OPRÁTKY

z ložnice do kuchyně a z kuchyně do předsíně

a po schodech dolů

letím ven z domu jako prach ze starý skříně

jako poštovní holub

a odpolední ulice ve švech praská

láska je mrtvá ať žije láska

 

oprátky v tramvaji se kymácejí jako houfy opilců

na pozdrav mávají ve vzduchu visí jejich křik

ticho je jen ve slovech chytám druhej dech a vidím novej břeh

obrázky zmatený maluju s deštěm na chodník

 

dobrýho pomálu a na to druhý koukej z petřínský věže

problémy který nemůžeš ustát zkus řešit vleže

a temno si nech jenom od Jiráska

láska je mrtvá ať žije láska

 

oprátky v tramvaji se kymácejí jako houfy opilců

na pozdrav mávají ve vzduchu visí jejich křik

ticho je jen ve slovech chytám druhej dech a vidím novej břeh

obrázky zmatený maluju s deštěm na chodník

 

 
 

OŘÍŠKY A KAŠTANY

díval jsem se na tvůj spánek

na hromadu oříšků a kaštanů

měl jsem strach kam se s tebou dostanu

jestli nás nerozfouká vánek

 

díval jsem se v němý zlobě

na výčitku bezbrannou a nahou

vedlas mě slalomovou dráhou

pomalu ode mě až k sobě

 

a před poslední zatáčkou mi v kapse zašustil

lístek na krasojízdu kolem světa

snad mě teď neopustí zbytek sil

cesta pode mnou je prudká a nevyjetá

 

všechno se to ve mně mele

tak jako v kouzelnickým kalíšku

na hromadě kaštanů a oříšků

marně hledám nepřítele

 

 

 
 

PALOUK

palouk postříbřenej od měsíce

s náručí mlhy a drobnýho deště

palouk postříbřenej od měsíce

chodíme po špičkách aby nikdo nepoznal

že jsme tu ještě

 

představ si

jaká by tu byla krajina

a kdo by tudy chodil

jaká by tu byla krajina

kdyby se jeden z nás nenarodil

 

palouk postříbřenej od měsíce

a orchestrión v půlce doby hrací

do kapsy hlouběji než do sklenice

chodíme po špičkách

a stopy za náma se rychle ztrácí

 

představ si město zalitý sluncem

spousta očí a spousta věcí

město zalitý sluncem

šlo by se dokola jen zase jinou klecí

 

palouk postříbřenej od měsíce

a orchestrión v půlce doby hrací

do kapsy hlouběji než do sklenice

chodíme po špičkách

a stopy za náma

se rychle ztrácí

 

 
 

PAK V NOCI

 

jeden den

já vážně chtěl

skočit do mraků

vyskočit ke hvězdám a dál

ale ten další den

já vážně chtěl

vydat se do hlubin

na dno se podívat

plout dál

 

pak v noci přišla za mnou hudba

a já jsem s ní moh bejt

ve hvězdách  i  u dna potopenej

v moři čistejch tónů plout

plížit se kránu

zbavenej pout

 

ale ten další den

co jsem to vlastně chtěl

zůstat pod dekou

vůbec se nehejbat

jen spát

jenom se usmívat

dívat se z okna ven

večer ti povídat o tom všem

co se může stát

 

pak v noci přišla za mnou hudba

a já jsem s ní moh bejt

ve hvězdách  i u dna potopenej

v moři čistejch tónů plout

plížit se k ránu

zbavenej pout

 

jeden den

jsem našel cestu cest

skočil do mraků

vyskočil ke hvězdám i výš

ale ten další den

dolů už nešlo slézt

a já vážně chtěl

chtěl jsem říct

 

že v noci přišla za mnou hudba

a já jsem s ní moh bejt

ve hvězdách  i u dna potopenej

v moři čistejch tónů plout

plížit se k ránu

zbavenej pout

 

 
 

POHÁDKOVEJ DEN

pohádkovej den

nakouk do oken

mává kloboukem

pojď dál

pohádková zem

světlo pod svícnem

kouzlo patří všem

pojď dál

 

není to cesta dlouhá

jen ruku natáhnout

zahrabat v písku stín

zbavit se pout

 

pohádkovej den

nakouk do oken

mává kloboukem

pojď dál

 

 
 

POTOPENÝ LODĚ

chodím do potopenejch lodí

kde minuty ze stropu padaj jako sníh

kdo se z vody nenarodí

toho stáhne do hlubiny hřích

 

ovečky nevěděly

neměly ani zdání

že čekal jsem na neděli

jako na smilování

havraní vlasy jak hrad

ukryly její tváře

vidím ji pokaždý stát

za druhým sloupem

od oltáře

 

chodím do potopenejch lodí

kde vteřiny ze stropu padaj jako svíh

kdo se z ducha nenarodí

toho stáhne do hlubiny hřích

 

ovečky nevěděly

neměly ani zdání

všechny se rozutekly

i slunce se k obzoru sklání

nikdy nevyšla ven

těžkejch kovovejch dveří

na schodech před kostelem

sedím

v krku havraní peří

 

 
 

SAMBA

viva viva samba

viva viva samba for you

viva viva samba

samba samojediná

 

výzkumný ústavy hlásí

z metalu se rodí vztek

disko vám odvaří klouby

a jazz leze na mozek

z klasiky vypadaj vlasy

po folku se chlupatí

výzkumný ústavy hlásí

že už je na čase přestat s tím

 

viva viva samba

viva viva samba for you

viva viva samba

samba samojediná

 

Samuel Sambo řekl:

ve jménu lidstva už dost!

jediná neškodná je tu samba

všechno ostatní je pitomost

 

viva viva samba

viva viva samba for you

viva viva samba

samba samojediná

 

z videa z rádia z cédéčkadívídíčka z kazety z desky

z koncertních pódií zní

anglicky francouzsky německy rakousky uhersky česky

naše samba do bezvědomí

 

viva viva samba

viva viva samba for you

viva viva samba

samba samojediná

 

 
 

SCHŮZKA

tak dlouho

dlouho jsi na ni čekal

topil se v hustý tmě

po obrazcích na chodníku dokola přešlapoval

a přijdou dvě

úsměv a výsměch

každá ti z jedný strany ruku mačká

hudba plná příslibů

co omámí jako rajskej plyn

a papouškova stará

odrhovačka

 

tak dlouho jsi čekal

až za rohem schovaná nejistota

po tobě skočila jako klíště

čekal jsi jednu

ale ze dvou se ti hlava motá

zvlášť když nevíš

která přijde příště

 

 
 

SVÁTEK ZNOVUZROZENEJCH

ráno přijdeš

s potutelným úsměvem

bude svátek znovuzrozenejch

můj a tvůj den

hlavou lítaj zlatý brouci

půjdem někam ven

bude svátek znovuzrozenejch

můj a tvůj den

 

seš taková jakou chci

nemáš to napsaný na čele

seš taková jakou chci

tichá voda co břehy mele

 

ráno přijdeš

s potutelným úsměvem

bude svátek znovuzrozenejch

můj a tvůj den

budeme se milovat v kukuřici

jen tak pod nebem

bude svátek znovuzrozenejch

můj a tvůj den

 

seš taková jakou chci

nemáš to napsaný na čele

seš taková jakou chci

tichá voda co břehy mele

 

ráno přijdeš

s potutelným úsměvem

bude svátek znovuzrozenejch

můj a tvůj den

 

 
 

TANEC SVĚTA

putuju touhou

blíž a ještě blíž

polykám stíny vedle sebe

lámu rezavou mříž

jsem spolujezdcem času

nemůžu zpátky utéct zahradou

nebudu stát já nebudu tady

dál hasit světlo tmou

cestou za svými cíly

znaveně klesám jen

na malou chvíli krátkou minutu

já opouštím zem

 

svět se vznáší

ve vzduchu tancujem

v rytmu vášní

sníme a milujem

svět se vznáší

já připadám si jak nezvaný host

 

roztočen z tance světa

svoje tělo zvedám zas

utíkám rovnou ke svýmu cíly

tak jak mi radí čas

já putuju touhou

blíž a ještě blíž

polykám stíny vedle sebe

lámu stoletou mříž

 

svět se vznáší

ve vzduchu tancujem

v rytmu vášní

sníme a milujem

svět se vznáší

já připadám si jak nezvaný host

 

 
 

VEČÍREK

večírek jede jede sklenka první a druhá

večírek jede přítel čas je věrnej sluha

někdo je ve svým živlu jinej to špatně snáší

víly se chichotají baroni práší

 

pojď už spát přestaň do vzduchu střílet

pojď už spát noc bude tvůj štít

pojď už spát nebo tě spolkne chvíle

chvíle ztrát kdy se budeš do hlavy bít

 

večírek jede jede sklenka třetí a čtvrtá

Petr maže medem a Pavel zase vrtá

někdo vypnul televizor jinej světlo zháší

víly se chichotají baroni práší

 

pojď už spát přestaň do vzduchu střílet

pojď už spát noc bude tvůj štít

pojď už spát nebo tě spolkne chvíle

chvíle zlá kdy se budeš do hlavy bít

 

kdo uteče ten vyhraje kdo ne do slov se zamotá

pak přijdou pavouci červi a samota

 

lidi se vytrácejí vrací se jen sklenka

kdo mi to sedí na klíně nojo Lenka

tak pojďte ke mně blíž Katko Bětko Zůzo

poslední polibek líbej mě múzo

 

pojď už spát přestaň do vzduchu střílet

pojď už spát noc bude tvůj štít

pojď už spát nebo nás spolkne chvíle

chvíle zlá kdy se budem do hlavy bít

oba do hlavy bít

 

 
 

V JABLONI

byli jsme spolu tam v jabloni

v krabičce od sirek

ve vlasech černejch jako uhel

byli jsme spolu v trávě na koni

schovaný pod víkama pozlacenejch truhel

 

a nikde nebylo dost vody

a nikde nebylo dost jídla

a nikde nebylo dost nebe

aby tvůj anděl roztáhl křídla

 

byli jsme spolu chyceni do pasti

místo dvou myší

v domě co už dávno není

byli jsme spolu v letu do propasti

a ukolíbalo nás až probuzení

nebylo to špatný ale ani dobrý

 

nebyl v tom klid ani neklid

nebylo to zkrátka takový

aby tvý mluvící panenky něco řekly

byli jsme spolu tam v jabloni

v krabičce od sirek

ve vlasech černejch jako uhel

byli jsme spolu v trávě na koni

schovaný pod víkama pozlacenejch truhel

 

a nikde nebylo dost vody

a nikde nebylo dost jídla

a nikde nebylo dost nebe

aby tvůj anděl roztáhl křídla

 

 
 

VŠECHNY MILÝ HOLKY

všechny milý holky co jsem měl kdy rád

chtěl bych vidět jednou v dlouhý řadě stát

všechny milý jména od Aleny až po Michelle

o co jsem přišel a o co nepřišel

všechny milý holky co mě chtěly mít

chtěl bych aspoň jednou po vlasech pohladit

všechny milý holky co jsem nedostal

chtěl bych potkat v polích a tak dál

všechny milý holky co se někam ztratily

chtěl bych vidět aspoň na chvíli

všechny milý holky z dávnejch snů

já budu jako pěna a ani nehlesnu

všechny milý holky z tajnejch šuplíků

chtěl bych aby vzaly u mě jednou za kliku

všechny milý holky co mě nechtěly

ať jsou jako vánoce šťastný a veselý

všechny milý holky co jsem měl kdy rád

chtěl bych vidět jednou v dlouhý řadě stát

všechny milý jména od Aleny až po Michelle

o co jsem přišel a o co nepřišel

 

 
 

ZPÍVÁM CELEJ DEN

já dělám skvělou práci

nosím dřevo do lesa a sovy do Athém

sám už se v tom někdy ztrácím

jak zpívám celej den

zpívám celej den

písně ptákům za voknem

já dělám co mě láká

a proti slunci pouštím fen

v kamnech mám sněhuláka

a zpívám celej den

zpívám celej den

písně ptákům za voknem

když je mi bídně tak se usmívám

jinak ale nezvládám

přesto jsem klidnej nejedu v tom sám

je nás celá armáda

já ve větru se kejvám

a když chci domů tak jdu ven

jediný co mě zbejvá

je zpívat celej den

zpívat celej den písně ptákům za voknem

když je mi bídně tak se usmívám

jinak ale nezvládám

přesto jsem klidnej nejedu v tom sám

je nás celá armáda

já na poušti hledám lásku

a po ránu mě budí sen

svůj stín mám na provázku

a zpívám celej den

zpívám celej den

písně ptákům za voknem